Pokud bychom se měli bavit o výpočetní technice, pak bych si skoro troufnul tvrdit, že budete pojem hardware znát. Že vás na něco tak banálního snad ani nemohu nachytat. Jenže jsou mezi námi uživateli výpočetní techniky i začátečníci, kteří toho doposud vědí minimum, a jak je známo třeba i z televizních pořadů typu Nikdo není dokonalý, dokážou mít i lidé zdánlivě vzdělaní docela podstatné mezery ve znalostech. A proto se vás preventivně zeptám, zda znáte pojem hardware.
Pokud jste si jisti, že byste mi to dokázali dostatečně erudovaně objasnit, tedy že víte zcela přesně, oč jde, není třeba, abyste pokračovali v četbě. Protože takovým lidem už zbytek tohoto článku nic nového nedá. Ale jestli nevíte, oč v případě hardwaru jde, nebo si nejste zase až tak moc jisti svojí odpovědí, raději tu ještě chvíli zůstaňte. Aby bylo jisté, že budete tento pojem znát. Protože jde o poměrně rozšířený termín, který by vám jistě neměl zůstat neznámý.
A co že to tedy ten hardware je? Je to vlastně docela prosté. Přistupte ke svojí nebo klidně i cizí počítačové sestavě a sáhněte si na ni. Hotovo? Pokud ano, pak vězte, že jste se zrovna dotýkali hardwaru. A to bez ohledu na to, kam přesně že jste sáhli. Protože hardware je právě to, co fyzicky existuje. Tedy počítač samotný a vše, co se k němu dá připojit.
Ať už máme na mysli klávesnici, počítačovou myš, webkameru, skener, tiskárnu nebo jiný s počítačem propojený předmět, míníme tím hardware či jeho součást.
Čímž je vlastně veškeré vysvětlování u konce. Nyní už víte, co to hardware je, a více to rozpitvávat netřeba.
Ale přesto si ještě něco málo dodejme. Jenom tak pro jistotu. Asi byste totiž měli vědět, že onen hardware není vším, co potřebujeme, abychom mohli výpočetní techniku využívat. K jejímu používání je totiž zapotřebí i software, jímž je míněno pro změnu to, co je na počítačích nehmotné, tedy ony všemožné programy, jež se do hardwaru instalují. Ale to už by bylo jiné téma.
