Jak je každému z nás nad slunce jasné, musí být lidé v kontaktu, a to nejednou nejen s těmi, kdo se nacházejí v bezprostředním sousedství, ale i s lidmi žijícími kdesi daleko. Někdy si je třeba předávat informace, někdy je třeba něco zařídit, někdy si chce člověk s tím druhým třeba jenom tak nezávazně poklábosit…
Důvodů, proč chce jeden člověk kontaktovat druhého, může být nespočet. A protože si lidé nejednou nejsou fyzicky dosažitelní, mohou tito vzít zavděk třeba i možnostmi, jež jim dávají telefony.
Ano, jiným lidem se dá i zavolat. Stačí v přeneseném a někdy doposud i nepřeneseném smyslu slova zvednout sluchátko, vytočit nebo vymačkat příslušné telefonní číslo, a je-li ten volaný právě poblíž svého aparátu, dá se vyřídit všechno, co je třeba.
Ovšem takové zavolání si je už dnes přece jenom poněkud málo. Jistě, i telefonáty jsou důležité, ale přesto už by si dnes jen tak někdo nekoupil telefon, do kterého se dá jenom mluvit a jinak už tento přístroj nic nezvládne. Dnes už frčí chytré alias smart telefony.
Proč právě ty? Právě proto, že se dá s jejich pomocí zvládnout daleko víc funkcí, než na jaké jsme byli v minulosti zvyklí u telefonů dřívějších a o poznání primitivnějších.
S chytrým telefonem už jak známo nemusíme sedět jenom doma nebo v kanceláři, kde by se tento připojil do zástrčky pevné linky. S ním se dá pohybovat prakticky kdekoliv, kde je signál, stejně jako s klasickým mobilním telefonem. Ale chytrý telefon už předčí i dřívější mobily, jež bývaly svého času vrcholem techniky, protože se z nich daly posílat i SMS a obvykle na nich bylo nainstalováno i pár naprosto primitivních her.
Díky chytrým telefonům se můžeme připojit i na internet, díky nim můžeme hrát daleko dokonalejší elektronické hry než dřív, tyto nám umožňují provádět i bankovní transakce a podobně. Což by nám jiné telefony nabídnout nedokázaly.