Každý, kdo vlastní počítač, vlastní spolu s tímto zřejmě i aspoň nějaký software. Výjimku tu mohou tvořit snad jedině v ojedinělých případech ti, kteří mají počítač nefunkční a vůbec nic nedělající, i když jsou v převážné většině i tito vlastně vlastníky softwaru, jenom v danou chvíli nepoužitelného.
Každý, kdo má počítač, který míní i používat, nějaký software má. Nezbytně. Protože kdyby ho neměl, nebyl by mu jeho počítač zhola k ničemu a posloužil by snad jedině jako nějaká dekorace.
Proč je tomu tak? Většině z nás, prakticky všem aspoň trochu zasvěceným, nemusím určitě dlouze vyprávět a vysvětlovat, v čem tkví význam takového softwaru. Ale pro případ, že by to snad někdo doposud nevěděl, se o tomto na těchto řádcích raději aspoň trochu rozepíši.
Software jsou totiž ony různorodé programy, které se do výpočetní techniky instalují proto, aby zde plnily určitou funkci. Zatímco je počítač sám o sobě jenom kusem nic nedělající techniky, která by nám nebyla k ničemu, slouží tento dejme tomu jako jakýsi domeček, do kterého se ubytují, tedy nainstalují, právě takové programy. Z nichž jsou některé naprosto nepostradatelné, protože se díky nim počítač spouští a dává předpoklady k plnění určitých úkolů, a některé volitelné a určité konkrétní a potřebné funkce mající.
K tomu, abychom mohli na počítači dejme tomu psát, potřebujeme nějaký textový editor, dejme tomu Word, jenž je jedním z takových programů náležejících k softwaru. Abychom mohli tvořit a upravovat obrázky, je tu Malování alias Paint, což je rovněž takový software. A podobných příkladů bychom si tu mohli uvést nespočet.
Software je tedy jakousi duší počítače a jeho příslušenství. Nebýt něj, neuměl by počítač zhola nic, byl by cosi jako lidské tělo bez mozku. A proto se nikdo mající výpočetní techniku nikdy bez softwaru neobejde.
