K tomu, aby mohli lidé studovat vědecké obory, bylo nutné založit školy, které by se jejich výukou zabývaly. V současné době je nejznámějším institutem v této oblasti Akademie věd.
- Která instituce jí předcházela?
- Byla to Královská česká společnost nauk, která byla založena roku 1784 a zahrnovala humanitní i přírodní vědy.
Ačkoliv se její název zdá tak trochu archaický, fungovala až do roku 1952. O založení této školy se zasloužil například filolog Josef Dobrovský. Další zásluhy můžeme přiznat historiku Gelasiu Dobnerovi nebo matematikovi Josephu Steplingovi.
- Není bez zajímavosti, že tehdejší koncepce je velmi blízká uspořádání současné Akademie věd.
Rok 1918 byl důležitým mezníkem v zakládání vědeckých institucí
Konec první světové války, rozpad Rakousko-Uherska a vznik samostatné Československé republiky, odstartovalo zakládání dalších vědeckých institucí.
-
Vzniká Masarykova akademie práce také samostatné státní vědecké ústavy.
- Mezi ně patří Archeologický, Orientální nebo Slovanský.
Slavní vědci v Akademii věd
Uplyne třicet let a ke slovu se naplno dostává totalitní režim. Roku 1948 jsou jím všechny dosavadní hlavní vědecké mimouniverzitní instituce zrušené a založena Československá akademie věd.
- V této instituci pracovalo několik významných českých vědců.
- Byl mezi nimi Jaroslav Heyrovský, který byl patnáctkrát nominován na Nobelovu cenu a jen jednou ji získal a také Otto Wichterle, který se dočkal světového uznání za svůj vynález kontaktních čoček.
Otto Wichterle se dokonce stal prvním předsedou akademie po roce 1989.Dalšími významným mužem akademie byl matematik Eduard Čech, který se věnoval otázce školské matematiky a byl autorem několika učebnic pro střední školy. K dalším jeho činnostem patří pořádání seminářů ze středoškolské a elementární matematiky. Za svou práci získal Řád republiky.
