Když se u nás rodilo soukromé podnikání, bylo jeho hlavní předností z pohledu celé veřejnosti to, že ten, kdo se mu věnoval, získal do té doby nevídanou možnost být sám svého štěstí strůjcem, rozhodovat sám o svém osudu. Což znamenalo na jednu stranu nebývalé plus, provázené však logicky i notnou dávkou osobní zodpovědnosti, jakou si dosavadní státní zaměstnanci nedokázali často ani představit.
Ale navzdory tomu, že tu člověk neměl nic jisté, navzdory tomu, že se tu podnikatel musel věru hodně ohánět, aby obstál, navzdory dalším těžkostem, jež nejednou podnikání provázely a dodnes provázejí, se na svůj vlastní byznys vrhnuli mnozí z nás. Mnozí zkrátka zatoužili převzít svůj díl zodpovědnosti za svůj vlastní osud, mnozí byli ochotni oželet státní jistoty a upřednostnili nejistotu výměnou za přednosti, jež jim mohl soukromý sektor nabídnout.
A díky tomu tu dnes máme to, co máme. Díky tomu už jsme zvyklí, že si pořídíme vše, co si pořídit potřebujeme nebo chceme, že tu máme dostatečně si konkurující obchody, restaurace, řemeslníky, že je tu celá řada provozoven nejrůznějších služeb. A že si tedy můžeme žít na takové úrovni, o jaké by se nám kdysi, za dob, kdy tu ‚vládl lid‘, mohlo leda tak zdát v nejfantastičtějších snech.
Provozování soukromého byznysu je tím, co nám umožnilo kdeco. A bez čeho už bychom se dnes jen těžko obešli, na co jsme si zvykli a bereme to jako samozřejmost.
Jak se můžeme lehce přesvědčit. Protože nyní kvůli koronavirové pandemii leccos z toho z moci úřední oželet musíme. A jak nám to jenom nejednou schází! Jak jenom trpíme tím, že byly uzavřeny určité provozovny, že v některých dalších panují různá omezení, že jsme nečekaně v lecčem odkázáni jen na vlastní síly a schopnosti!
A nezbývá nám než doufat, že to takoví omezovaní podnikatelé nějak zvládnou, že přečkají krušné časy. Protože bez nich by to dnes už pomalu nešlo. A každopádně by to nebylo ono.
