Každý z nás si jistě ze školních let pamatuje celou řadu informací. Jednou z nich je i ta, kdo je objevitelem krevních skupin. Po této otázce každému automaticky naskočí jméno profesora Jana Jánského. Pokud bychom základní školu absolvovali v Rakousku, pak by nám ale na mysli vytanulo docela jiné jméno. Tam se totiž děti učí, že tento významný objev má na svědomí doktor Karl Landsteiner.
-
Jak je to možné?
- Objevení krevních skupin můžeme docela klidně připsat oběma pánům.
- Oba se totiž téměř ve stejnou dobu dopracovali ke stejnému výsledku, aniž by spolu jakkoliv soupeřili.
- Jeden o druhém údajně ani nevěděl.
U Karla Landsteinera se jednalo o cílený výzkum. Chtěl prostě zjistit, proč se někdy transfuze povede a pacient přežije a někdy je tomu naopak. Odebíral tedy vzorky krve své i svých kolegů a dělal pokusy. U některých vzorků se nedělo nic a některé na sebe reagovaly zhroucením.
- Rozdělil tedy lidskou krev do tří skupin (A, B, C – později 0).
- Rok poté jeho kolegové přidali čtvrtou (AB).
Jan Jánský na to šel z jiné strany
Profesor Jánský měl cestu ke krevním skupinám trochu komplikovanější. Domníval se, že na krev může mít vliv duševní stav pacienta. Posuzoval to podle jedné příhody, kdy pacientka psychiatrické léčebny dostala od manžela krev a přežila. Podobná situace se stala mezi jakousi matkou a jejím synem. Syn dopadl tragicky. Jánský tedy začal zkoumat vztah mezi shlukováním krve a duševní poruchou.
- Po dlouhé řadě pokusů vztah vyloučil.
- Avšak jen tak mimochodem zjistil, že se dá lidská krev rozdělit do čtyř skupin.
Landsteiner zveřejnil své závěry v roce 1901, Jánský o šest let později. Nás může těšit, že svět uznává jako objevitele krevních skupin více Jánského. A to přesto, že Landsteiner získal za svůj objev Nobelovu cenu. Bylo to ale až v roce 1930 a to už byl Jánský devět let po smrti. Soudí se ale, že pokud by se roku 1930 dožil, získal by ocenění i on.
