Troufnu si předpokládat, že už jste asi někdy v životě někomu telefonovali. Jistě, jsou i lidé, kteří se bez fenoménu zvaného telefon obejdou, ale tento výdobytek civilizace už se natolik rozšířil, že by bylo nelogické ho alespoň někdy nevyužít, když je třeba zařídit si něco, u čeho nemusíme být osobně.
Všichni víme, jak takový tradiční a nejjednodušší telefon funguje. Prostě se doslova nebo v přeneseném smyslu zvedne sluchátko, vytočí se telefonní číslo náležející tomu, kdo má být osloven, a když to ten druhý na konci většinou už jen pomyslného drátu zvedne, dá se s ním pohovořit, i kdyby byl třeba až někde na druhém konci světa.
Ovšem to, co jsme si tu právě popsali, platí stoprocentně pochopitelně jen u telefonních přístrojů nejstarších, nejjednodušších. Tedy u těch, které byly sice více než žádané za dob socialismu a dříve, ale jež už jsou dávno na ústupu. Protože je skutečností, že nám dodnes může taková pevná linka prokazovat právě a pouze tuto službu, jenže to už je neuspokojivé. Kromě nějakých těch kancelářských krys přece nemíváme tolik času a možnost, abychom seděli někde v místnosti s napevno připojeným telefonem a čekali tam třeba po celý den, zda se náhodou tento přístroj nerozezvučí, zda někoho náhodou nenapadne nám tam zavolat.
Dnes už byly takové jednoduché telefony nahrazeny něčím daleko lepším. Nejprve přestaly být telefonní přístroje závislými na připojení k síti formou kabelu, staly se mobilními, a nakonec se také začal a dodnes nepřestal rozšiřovat seznam služeb, jež nám takové telefony mohou poskytovat.
Dnes už tak sázíme stále více na chytré alias smart telefony. Tedy na přístroje, které nám kromě možnosti někomu zatelefonovat nabízejí i celou řadu dalších služeb, jež mohou nejednou přijít vhod. S takovými telefony se dostaneme na internet, můžeme posílat SMS, můžeme tu hrát hry… Toho je! Je toho tolik, že je jen otázkou času, než chytré telefony nahradí ty hloupé.
