Také je vaší velkou vášní zahradničení? Tak to na vaší zahradě jistě nechybí i malé rajčatové keříky, které vás každý rok potěší svou velkou úrodou sladkých rajčat. Říká se, že na pěstování rajčat není nic složitého a vypěstovat krásné červené plody, které ještě voní letním sluncem, zvládne každý. Pokud však s pěstováním rajčat už máte nějaké zkušenosti, jistě víte, že se jedná o pěkné citlivky. Je možné je pěstovat na místech s dostatkem světla a tepla, daří se jim ve skleníku, na zahradě i na terase. Zároveň jsou ale keříky velmi náchylné na řadu plísňových onemocnění, které mohou mít za následek úplné zničení úrody. V případě, kdy je rostlina napadena, už nezbývá než se smutkem hledět na tu spoušť. Ani sebelepší postřik už v takovém případě nic nezmůže. Je proto důležité nepodcenit prevenci, která je klíčem k úctyhodné úrodě.
Je to právě větší úhrn srážek, který má za následek zvýšenou možnost napadení rajčatových keříků plísní bramborovou. Plíseň je snadno odhalitelná, neboť se na listech objevují typické šedozelené skvrny, které mají za následek usychání listů. Skvrny se krom listů objevují i na ještě nezralých plodech. Pokud problém odhalíte zavčasu, je ještě možné rostlinu zachránit za pomoci nejrůznějších postřiků, které cílí právě na plíseň bramborovou. V pokročilejším stádiu infekce, však nezbývá jiná možnost, než celou rostlinu zlikvidovat.
Plísni bramborové se daří ve vlhku či v prostředí s častým kolísáním teplot. Rajčatové keříky proto vždy vysazujeme na slunné místo, ideálně pod střechu, kde není pravděpodobnost, že by rajčata přišla do kontaktu s dešťovou vodou. Zálivka musí být cíleně prováděna pouze ke kořenům nikoliv na listy. Plísni se daří také v košatých rostlinách, proto už od začátku růstu pravidelně zaštipujeme výhonky, které vyrůstají těsně za listem.
