Některé zdánlivě bezvýznamné věty natolik vešly do dějin, že je zná doslova celý svět. Kdo ví, jestli Neil Armstrong tušil, že právě ta jeho věta o malém kroku pro člověka, ale velkém pro lidstvo, bude mezi ně patřit.
- Když 20. července roku 1969 dorazil lunární modul Apollo 11 na Měsíc, měl Armstrong ještě jeden den na přemýšlení.
-
Kdo ví, co se mu honilo hlavou.
- Byla to obava z toho, co všechno se může stát?
- Anebo byl nadšen tím, že právě on je tím prvním?
Rozhodně prý klidný nebyl. A právě jeho nervozita způsobila malé nedopatření. Když vystoupil na povrch Měsíce, spousta lidí napjatě u televizních a rozhlasových přijímačů očekávala, jaká budou první slova prvního člověka na Měsíci. Jenže Armstrong zřejmě vlivem zmíněné nervozity větu tak trochu zadrmolil a díky tomu byl přeslechnut neurčitý člen před slovem „man“. A tak z éteru vypadlo tak trochu rozpačité tvrzení o tom, že je to malý krok pouze pro jednoho člověka.
Důležitost jedné věty
Po opětovném přistání na Zemi se Armstrong tomuto tvrzení bránil a prohlásil, že skutečně neměl na mysli konkrétního člověka, ale člověka jako pozemskou bytost. Rozpoutaly se vášnivé diskuse a nikdo vlastně nevěděl, kde je pravda. Ta byla objevena až roku 2006, kdy byla nahrávka podrobena počítačové analýze. Ta záhadu rozřešila.
- Slavný astronaut Neil Armstrong skutečně pronesl: „Malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.“
Než se stal Armstrong astronautem, byl pilotem u námořnictva Spojených států amerických. A dokonce bojoval i v korejské válce. Amerika (a poté i celý svět) ho považovala za hrdinu a v nejednom klučičím pokoji visel i na stěně. On se ale označení „hrdina“ bránil.
- Tento bezesporu zajímavý muž, který vstoupil do dějin, zemřel ve svých 82 letech na komplikace, které u něho nastaly po operaci srdce.
- Bylo to roku 2012.
