Chemii dnes všichni považujeme za regulérní vědecký obor. Její základy ale můžeme najít v oboru jiném, který je tak trochu sporný. Hledejme je v alchymii. Oproti jiným vědeckým oborům je tedy chemie poměrně mladá disciplína, která vzniká až ve století šestnáctém.
- Do Evropy pronikla alchymie už ve století jedenáctém, kdy se o to zasloužily překlady arabských děl.
-
Na tomto základě začali středověcí alchymisté zpracovávat poznatky egyptských a arabských průkopníků.
- Evropští alchymisté začali tyto znalosti zdokonalovat.
Na svém kontě mají například zdokonalení laboratorních metod. K nim patří zejména destilace, krystalizace nebo izolace látek pomocí sublimace. V jejich alchymistických dílnách vznikaly tedy nové látky, ke kterým se řadí především kyseliny. Ačkoliv tyto výzkumy spadají teprve do dvanáctého století, mohou se středověcí „vědci“ pochlubit tím, že identifikovali mnoho prvků. Nejvíce pracovali se sírou, uhlíkem, železem, cínem, rtutí, stříbrem a pochopitelně zlatem.
Mezi alchymisty byli i šarlatáni
V českých zemích vzrůstá zájem o alchymii na konci šestnáctého století především zásluhou císaře Rudolfa II. a jihočeského velmože Viléma z Rožmberka. Alchymistické laboratoře se tedy objevují nejen na pražském hradě, ale také v Třeboni a Českém Krumlově.
- Oba tito významní muži své doby si odborníky na alchymii doslova hýčkali.
- Bohužel se ale našli i šarlatáni, kteří se snažili zneužít nevědomost a touhu po elixíru věčného života.
Pokud bychom měli vybrat jednoho zástupce, který to s touto vědou myslel upřímně, pak by to byl jistě Tadeáš Hájek z Hájku. Tento významný český šlechtic ale sám v alchymistických dílnách nepracoval. Zabýval se překlady prastarých alchymistických a astronomických spisů do češtiny.
- Jeho význam byl oceněn především za zásluhy v lékařství tím, že byl jmenován nejvyšším zemským lékařem.
