Když se počaly psát dějiny automobilismu, nepřikládal tomu nikdo žádný zvláštní význam. Spíše to vypadalo jako hraní si nějakých těch hračičků, kutilů a snílků. Protože takové první vozy, poháněné ještě parním motorem, moc daleko mezi jednotlivými zatopeními pod kotlem neujely a v rychlosti také nemohly soupeřit s běžnými koňskými povozy, takže se zdálo krajně nepravděpodobné, že by to někdy sehrálo v dopravě nějakou aspoň trochu zásadnější roli.
A vidíte. Je tu naše současnost a všechno je úplně jinak. Koňské potahy už jsou takřka minulostí, a to, co vypadalo, že brzy zmizí v propadlišti dějin, se tu rozmohlo více než závratně. Dnes už snad nenajdeme na světě zemi, kde by se nějaká podobná vozidla nepoužívala, a těch značek, modelů a typů u nás i jinde najdeme neskutečně. Jsou tu auta malá i velká, sportovní, osobní i nákladní, jsou tu typy určené k vyvíjení závratné rychlosti či síly stejně jako naopak úsporné modely, které mají malou spotřebu a vyznamenávají se tak spíše jenom v otázce perspektivnosti vzhledem k mizejícím zásobám toho, co se v nich dá používat k pohonu. Máme tu auta benzínová stejně jako dieselová nebo poháněná plynem, ba i elektřinou.
A co nám takováto vozidla nabízejí? Díky tomu, co se souhrnně označuje jako auto moto, můžeme cestovat, kam se nám jenom zlíbí, neusmyslí-li si naši mocní nebo třeba manželky, že nám to zatrhnou, můžeme takovými vozidly transportovat všemožné náklady, některé typy této techniky lze využívat třeba i při stavebních a podobných pracích.
Taková motorová vozidla se tedy stala našimi věrnými průvodci životem, na které můžeme a nejednou i vysloveně musíme narazit všude možně. Na ulicích i parkovištích, jež jsou nejednou vysloveně přecpané, ale i na hodně odlehlých místech. Protože lidé zlenivěli a často bez auta nevytáhnou ani paty z domu.
Bohudík i bohužel. To podle toho, jak to vezmeme.
