Lidé umí telefonovat a také telefonují už spoustu let. Když se telefony zrodily, nebyli jsme ještě ani na světě, a v průběhu let se z nich stali naši běžní pomocníci, bez kterých si život snad už ani nedokážeme představit. Jenže není telefon jako telefon, a proto už se dnes setkáváme především s telefony takzvaně chytrými, tedy se smart telefony. Ty už dnes vlastní daleko více našinců, než je těch, kteří doposud používají mobilní telefony známé již po dlouhou řadu let, o ještě starších pevných linkách už ani nemluvě.
Když si dnes zkrátka někdo pořizuje telefon, kupuje si ten chytrý, a to jednak proto, že se jedná o něco, co už je vesměs cenově snadno dostupné, a jednak proto, že takové telefony dokážou v mnoha ohledech uspokojit daleko více lidí, nejen ty, kteří si občas potřebují někam zavolat. Protože toho chytré telefony umí daleko víc. Ne nadarmo jsou jako chytré nazývány.
Ten, kdo si chce zavolat, využije klidně i pevnou linku, respektive ještě donedávna mohl tu a tam využít i telefonní budku. Ten, kdo k tomu navíc potřebuje tu a tam poslat i nějakou tu SMS zprávu, si vystačí klidně i se starým mobilem, nejednou s despektem nazývaným jako cihla. Ale lidé toho chtějí víc, a to už tyto telefony nezvládnou. Zatímco chytré telefony ano.
Se smart telefonem se jeho uživatel dostane klidně i na internet, což je nespornou předností třeba tehdy, když je člověk na cestách a nemůže s sebou vláčet počítač s připojením na síť. Pak jsou tu různé aplikace, které se dají do chytrých telefonů nainstalovat, aby tu lidem sloužily k tomu, k čemu jsou určeny. Chytrý telefon nabízí i funkci navigace, dá se s ním ukrátit čas i proto, že se na něm dají hrát různé hry, poslouží třeba i k placení nebo provádění jiných finančních transakcí. A pochopitelně takový telefon umí i to, co uměli i jeho mnohem méně dokonalí předchůdci. A to činí chytré telefony pro mnohé z nás nenahraditelnými.
