Pokud potřebuje jeden člověk oslovit jiného, může ho dejme tomu navštívit. Nic proti tomu, v takovém případě nenamítá nic vesměs ani ministerstvo zdravotnictví a vláda. Jenže problém tu může tkvět v tom, že si takoví lidé, kteří by se měli spojit, nejsou zrovna v dosahu, nemohou se sejít, jakmile by tu toho bylo zapotřebí. A přece nebudeme jezdit do kdejaké Tramtárie, abychom tam někomu řekli pár slov a jeli zpátky! A to ani za situace, kdy se smí jezdit, kam je libo, natož v dnešní době, kdy se pomalu nesmí ani z jednoho okresu do druhého.
Existuje i alternativa osobních setkání, jíž se říká telefon. A všichni o této možnosti víme a určitě ji alespoň čas od času využijeme. Vytočíme či spíše vyťukáme na svém telefonním přístroji patřičné číslo a vyřídíme si to, co je potřeba, na dálku. Vyřídíme vzkaz, poklábosíme… Prostě co je třeba.
Ovšem dnešní člověk má stále vyšší požadavky a představa telefonu, ze kterého se dá jenom zavolat, ho neuspokojuje. Stejně jako už dnes nikoho nedokáže uspokojit klasická pevná linka, mající tu nevýhodu, že se člověk může vzdálit s telefonem z domu jenom tak daleko, kam dosáhne šňůra takového aparátu. Dnešní lidé už chtějí telefony mobilní, a i z těchto si nejčastěji vybírají smart telefony. Tedy telefony takzvaně chytré.
Proč se právě ty posledně zmíněné přístroje preferují a vytlačují z trhu své předchůdce? Je to prosté. Jednoduše proto, že toho mohou lidem nabídnout daleko více, že tyto telefony umožňují všechno možné, ba pomalu až nemožné.
Lze si z nich pochopitelně zavolat. Ovšem to už je něco naprosto samozřejmého, o tom se už ani nemluví. Lze z nich poslat SMS, ale i to už je dnes pro většinu lidí samozřejmost. Ovšem dají se tu využít i další možnosti, jež u dřívějších telefonů nebývaly dostupné. Dá se tu surfovat na internetu, dají se tu hrát různé hry, dají se tu nainstalovat a používat všemožné aplikace…
A proto se tyto telefony právem nazývají ‚chytré‘.
