Dobrý nápad nebo neuvážené poskytnutí informací vetřelcům?
Obě sondy Voyager (5.9.1977 odstartovala Voyager 1 a před ní 20.8. 1977 vyrazila na svou pouť sonda Voyager 2) jsou stále funkční, i když byly omezeny některé jejich systémy. Druhá ze sond také provedla dosud jako jediná sonda průchod kolem Uranu a Neptunu.
Jejich výjimečnost spočívá v tom, že obsahují poselství lidské rasy pro případ, že by na svém dlouhém dobrodružném putování narazily na formu života dostatečně inteligentní, aby zprávu dokázala rozšifrovat a pochopit.
Mírové poselství
Toto poselství by mohlo být užitečné i v okamžiku, kdy by sondy přestaly fungovat jako průzkumníci nám neznámých oblastí. Někdo by mohl disky vyzvednout a data zpracovat.
Lidstvo samo vyslalo do vesmíru pomocí těchto sond 116 obrazů, některé doplněné o zvukový záznam jako jsou zvuky zvířat, zvuk větru, vody, hudbu různých národů. Obrázky popisují matematické a fyzikální veličiny. Je zde také podrobný popis naší sluneční soustavy, struktura lidské DNA, anatomie člověka, kulturní aspekty, dokonce je zde vyobrazeno i jídlo, různé praktické technologie, podoby zvířat a rostlin.
K poselství patří i vesmírný podrav v 55. jazycích, včetně těch dávno zapomenutých, jako je akkadština.
Bude to k něčemu?
O užitečnosti poselství se vždy vedly spory, ale hlavní význam sond byl stanovený na průzkum vesmíru mimo naší slunečné soustavu a připojené poselství tedy nepředstavovalo výraznější investici.
Cesta sond může trvat i 40000 let, proto nikdo neočekává, že se v naší současné době můžeme dozvědět, zda to byl dobrý nápad.
Nabízí se i zásadní otázky: Budou schopni případní nálezci pochopit poselství lidí z planety Země? Jaká je pravděpodobnost, že někdo vůbec poselství objeví?
Šance na využitelnost poselství je mizerně nízká, ale je to také malá šance, že zprávu jednou v budoucnosti vyzvednou lidé.
