Někdo by si možná mohl říci, že žádný virtuální svět vlastně ani nepotřebujeme. Máme přece ten náš reálný, ve kterém žijeme, a v něčem imaginárním se ani nedá fyzicky existovat, tak proč by měl hledat někdo alternativu?
Ale není tomu tak. Jakkoliv onen online svět k životu jako takovému vhodný není, určitě se bez něj mnozí z nás už ani nedokážou obejít. Nebo tedy přesněji by se bez něj obejít dalo, ale četným našincům by to notně zkomplikovalo každodenní život s tím, co ho provází, a podepsalo by se to negativně i na lecčem z toho, co už dnes považujeme za naprostou samozřejmost.
Bez online nabídek bychom se prostě vývojově vrátili o notný kus cesty zpět. Leckdo z nás starších by se tak vrátil do svého mládí, a ti mladší pak do dob, jež ani nezažili.
Jenom tak namátkou:
- Ztratili bychom možnost posílat si e-maily, a tyto by musely být nahrazeny dávnými pomalými, nepohodlnými a dražšími alternativami. Tedy obyčejnými či doporučenými dopisy, faxy a v nejrychlejším a nejdražším případě telegramy. A to by byla otrava, že?
- Kdybychom se chtěli dozvědět, kdy nám kam co jede, nevyhledali bychom si spoj pohodlně a ve chvilce odkudkoliv, kde je online připojení, ale museli bychom pracně pročítat knihy s jízdními řády, zakoupené za hříšné peníze, cestovat na nádraží a tam pročítat vyvěšené vytištěné řády a zjišťovat, co znamená ta která zkratka u nich, nebo stát v dlouhých frontách u informačních kanceláří.
- Kdybychom chtěli vědět, co se kde děje, museli bychom platit za denní tisk nebo si den zorganizovat tak, abychom mohli v čase, kdy se vysílá zpravodajství, sedět u televize či rádia.
- Bez online připojení bychom nemohli ani nakupovat přes internet a museli za čímkoliv chodit či dokonce dojíždět do nejednou i hodně vzdálených obchodů, a porovnávání cenových nabídek by znamenalo putovat celou věčnost od obchodu k obchodu a pročítat cenovky.
A takových komplikací by se ještě našlo!
Ale naštěstí býváme online. A díky bohu či kdo ví komu vlastně za to.
