• Pokud půjde vše podle plánu, na Mars by letos měly dorazit tři vesmírné sondy.
• Bude vypuštěný nový vesmírný teleskop Jamese Webba.
• Tom Cruise plánuje první natáčeni filmu ve vesmíru.
Přestože se o Marsu začne nejspíš hodně mluvit až před přistáním vesmírných sond, jeho červeně zbarvený povrch je ze Země pozorovatelný až do konce dubna. Na začátku března bude v blízkosti hvězdokupy Plejády v souhvězdí Býka.
Přílet vesmírných sond
9.2. 2021 by měla na oběžnou dráhu Marsu vstoupit sonda z první meziplanetární mise Spojených arabských emirátů. Jen o den později by se měla přidat čínská sonda Tianwen-1 (přeloženo: nebeské otázky). Obě mise budou provádět povrchová měření Marsu a atmosférických jevů. Pravděpodobně v květnu se malý čínský rover odpojí od čínské kosmické lodi a vydá se dolů na povrch, aby prozkoumal vhodné místo pro přistání.
Ovšem nejočekávanější návštěvou Marsu je nepochybně přistání roveru NASA „Perseverance“ 18. února. Jakmile kosmická loď vstoupí do atmosféry, bude zpomalena třením. Teplota tepelného štítu překročí 1000 °C. Před přistáním bude objekt zpomalený padáky. Celý přistávací manévr má trvat 7 minut. Bude řízený z řídícího centra vzdáleného 200 milionů km. Rádiové signály potřebují 11 minut, aby se dostaly do svého cíle. Na přistání existuje pouze jedna šance. I sebemenší chyba může přerušit celou misi.
Hledání stop života
Cílem výzkumu bude prozkoumat, zda na Marsu byl nebo je v nějaké formě život. Dnes je planeta nepřátelským prostředím, suchým a studeným, bez magnetického pole, bez ochrany před smrtícím zářením z kosmu. Teploty u polárních čepiček klesají až k -143°C. V oblasti rovníku mohou být v létě až do 35°C. Široký rozsah teplot způsobuje tenká atmosféra která nedokáže akumulovat velké množství tepla a nízký atmosférický tlak. Planeta je od slunce vzdálená 1,52x v porovnání se Zemí. Po povrchu Marsu se prohání nejsilnější písečné bouře v celé sluneční soustavě. Mají rychlost více jak 160 km/hod. a mohou být lokální, nebo na celé planetě. Ale před miliardami let byl Mars teplejší a vlhčí a měl štít proti záření. Je víc než pravděpodobné, že se zde vyskytovaly alespoň mikroby a ty by mohly i v současné době přežívat v zemi.
